Historie sboru SDH Bor
Hasičský sbor byl založen na ustavující schůzi 29. července 1906 v hostinci u Podojilů v Úklidě. Prvním starostou byl zvolen Karel Chocholoušek a velitelem Antonín Herán. Členy výboru Alojs Beneš a Josef Chocholoušek oba z Libíně, Antonín Pilík a František Podojil oba z Úklida a Jan Červenka z Rudolce. Dalších 15 členů bylo z osad Úklid, Bor, Rudolec a Libíň. Schůzovní činnost probíhala střídavě v Úklidě u Podojilů a v Boru u Havlů a to z důvodu, že zde nebyla žádná hasičská místnost a to celých 80 let.
Prvního požáru se sbor zúčastnil v roce 1907 v Jesenici. Hasičský sbor se zúčastnil více jak 50 požárů v okolních vesnicích. Mezi velké požáry lze jmenovat 1921 Lipský mlýn, 1932 u Sedláčků v Dohnalově Lhotě, 1933 mlýn v Rudolci pana Laláka, 1934 u Jarolímků v Přibýšce a 1937 na Záduší. V samotném Boru hořelo naposledy v r. 1849 dům č. 14. V posledních letech pak požár skladováku na Vršovicích, kravín Nedrahovice, chata na Boudách a požáry lesních porostů.
Hasičský sbor se zúčastňoval téměř všech okrskových cvičení. Na konci 50. let a v letech 60. tých měl sbor i dívčí a chlapecké družstvo. Mimo činnost protipožární se členové věnovali kulturní a osvětové činnosti, hrávali divadlo, pořádali plesy a dívčí věnečky a velké pozornosti se těšila činnost knihovnická a také pořadová a sekyrková cvičení. Nikdy nesmíme zapomenout na 9 jmen mužů, kteří položili své životy na bojištích Rakousko–Uherské monarchie za I. světové války. Jsou to Václav, Josef a Bohumil Melichovi, Václav Havel, Josef Peterka, Eduard Tůma, Karel Dvořák, František a Jan Červenka. Posledně jmenovaný byl zakládajícím členem SDH. Jména jsou vytesána na pomníku mezi lípami při vjezdu do Boru po pravé straně. Motto na pomníku zní „Život svůj jste položili za svobodu národa, upomínku každou chvílí hlásá tato mohyla“. Samotný pomník byl zhotoven z leštěného syenitu v dílně pana Bursíka ze Sedlčan.
Život šel dál a zdejší sbor byl přítomen na veřejných akcích v blízkém i dalekém okolí. Na mimořádné valné hromadě dne 30.11.1934 v Úklidě bylo rozhodnuto o zakoupení motorové stříkačky o síle 32 HP a 140 b. m. hadic. Koupě proběhla 6.1.1935 a v následných dnech se zde konala okrsková slavnost s vysvěcením stříkačky a následoval průvod osadou 70-ti krojovaných hasičů. U Boru vysázeli žáci úklidské školy stromky a založili sad zvaný „Švehlův“. Auto bylo do sboru pořízeno hned po skončení II. světové války a to 11.5.1945 kdy bratr Jaroslav Neužil auto přivezl. Požadavek na vybudování nové hasičské zbrojnice nevyšel. Na to si musíme počkat více jak 30 let. To se píše již r. 1978 – 79, kdy dochází k dohodě JZD a MNV. JZD přenechává již nevyužívanou zděnou stavbu družstevní drůbežárny a MNV dává k dispozici finanční prostředky. Samotná stavba byla povolena v r. 1980 a v témže roce se začíná s přestavbou. První otevření zbrojnice bylo 28.6.1987 (81 výročí od založení) při okrskovém cvičení v Boru. Celou přestavbu řídil a dotáhl do zdárného konce velitel sboru Vladimír Spilka, který má největší zásluhu na tom, že zde tato do dneška chlouba sboru stojí a funguje.
Další bezesporu největší akce byla 31.5.1997 spojená s oslavou 500 let trvání osady Bor. Další okrsková soutěž, zatím poslední v Boru, byla 9.6.2007 (101. výročí od založení). Ale nesmíme zapomínat i na jiné akce, kterých se sbor účastnil, např. pořádání terénní motocyklové jízdě brannosti 24.9.1950, cyklistickém závodu PBW v Sedlčanech, zajištění bezpečnosti při Rellye Vltava v r. 2000 a 2001. Další úpravy na zdejší „hasičárně“ zkvalitňují kulturní a společenské využití, neboť se zde konají nejen naše schůze, ale i oslavy a výročí členů sboru, ale i spoluobčanů. Akce pálení čarodějnic, prázdninové rozloučení patří k akcím hojně navštěvovaným a vyhledávaným. Ale i jiné doprovodné akce.
Na budování sboru hasičů měl velkou zásluhu velitel bratr František Vondruška †1972, byl i členem hasičské župy. Po něm pak bratr Antonín Havel †1993 dlouholetý předseda. Z novodobější historie je to především bratr Vladimír Spilka z Rudolce, dlouholetý velitel hasičského sboru. Nejen těmto patří uznání a díky za obětavost a nadšení pro sbor, ale i všem ostatním, kteří se podíleli větší nebo menší měrou na práci, kterou vykonali a kterou budou vykonávat naši následovníci. Díky.
Historie osady Bor
Osada Bor patří k Nedrahovicím od roku 1537. Před 16. stoletím patřily zdejší selské statky rytířům z Nového Dvora. Od nich je koupil již zmíněný Jan Kalenický z Kalenic a připojil k Nedrahovicům, s nimiž pak Bor sdílel všechny osudy. Od roku 1623 ves náležela spolu s Nedrahovicemi a s celým okolím ke Chlumci. „Berní rule“ panství chlumeckého připomíná odtud v roce 1654 tři grunty: Chocholouškův, Duchoňův a Soukupův. Jejich majitelé patřili k nejstarším selským rodům na Sedlčansku.
Za povšimnutí stojí místní zvonička z roku 1885, v níž je oltář se sochou Panny Marie Bolestné, pocházející původně z jesenického kostela. Nade dveřmi zvoničky je nápis: „Sláva Bohu na Výsosti ! CH. V. D. P. 1885 D. P. Na památku obci“. Předmětem dohadů jsou uvedená písmena. Podle některých pramenů jde o zkratku věty: „Chvála Vám Dobří Přátelé“, podle jiných jsou to začáteční písmena hospodářů, kteří nejvíce přispěli na stavbu – Chocholoušek, Všetečka, Duchoň a Pešta.
Na okraji vsi byl v roce 1923 postaven pomník padlým vojínům v 1. světové válce. Je z černého leštěného syenitu v podobě jehlanu a pod vytesaným křížkem má 9 jmen padlých. Pomník pochází z umělecké dílny kameníka Bursíka v Sedlčanech.
Prameny: Habart, Č.: Sedlčansko, Sedlecko, Voticko, vydal Alfaprint nákladem měst Sedlčany, Sedlec-Prčice a Votice, 1994
